Pochopení nevyjádřených prvků v jazyce a komunikaci

V kontextu lingvistiky se „nevyjádřený“ vztahuje k prvkům nebo rysům jazyka, které nejsou výslovně uvedeny nebo přeneseny prostřednictvím slov nebo gramatiky. Ty mohou zahrnovat:

1. Implicitní významy: Význam věty nebo fráze může být spíše implicitní než explicitní a vyžaduje, aby jej posluchač nebo čtenář odvodil z kontextu. Nevyslovené předpoklady: Mluvčí nebo spisovatel může vyslovit domněnky o znalostech nebo přesvědčeních posluchače nebo čtenáře, které nejsou výslovně uvedeny.
3. Vyvozené informace: Informace mohou být naznačeny nebo odvozeny z kontextu, spíše než aby byly výslovně uvedeny.
4. Nevyslovené normy: Společenské normy nebo očekávání mohou být nevyslovené a pochopeny pouze těmi, kdo jsou obeznámeni s kulturním nebo sociálním kontextem.
5. Emoce a postoje: Emoce nebo postoje člověka nemusí být explicitně vyjádřeny, ale lze je odvodit z jeho chování, tónu hlasu nebo jiných neverbálních podnětů.
6. Nevyslovené myšlenky: Nevyslovené myšlenky nebo názory osoby nemusí být výslovně uvedeny, ale lze je odvodit z řeči těla nebo jiných neverbálních podnětů.…7. Nepsaná pravidla: Pravidla nebo očekávání, která nejsou napsána nebo výslovně uvedena, ale rozumí jim ten, kdo je obeznámen s kontextem.……Ve všech těchto případech nejsou informace explicitně vyjádřeny, ale jsou implikovány nebo odvozeny z kontextu.