Rozbalení složitosti Paradidymis ve starověké řecké filozofii

Paradidymis (Řek: παράδυμις) je termín používaný ve starověké řecké filozofii, zejména v dílech Platóna a Aristotela. Bylo přeloženo jako „domněnka“ nebo „předpoklad“, ale jeho význam je složitější a jemnější, než tyto jednoduché překlady naznačují.… V Platónových dialozích se paradidymis často používá k popisu hypotetických nebo imaginárních scénářů, které Sokrates používá k prozkoumávání filozofických otázek. Například v Republice Sokrates využívá paradidymis ideální společnosti, aby prozkoumal, jak by mohla vypadat spravedlnost. V tomto smyslu se paradidymis týká myšlenkového experimentu nebo hypotetického scénáře, který se používá k prozkoumání filozofického konceptu nebo myšlenky.…V Aristotelových dílech se paradidymis používá k popisu předpokladů nebo premis, které jsou základem logického argumentu. Například ve své práci o sylogistickém uvažování Aristoteles pojednává o tom, jak identifikovat a hodnotit paradidymis argumentu, což jsou předpoklady, které musí být pravdivé, aby závěr mohl logicky následovat. V tomto smyslu paradidymis odkazuje na základní předpoklady nebo předpoklady, které jsou nezbytné k tomu, aby byl argument platný.…… Paradidymis je celkově termín, který zdůrazňuje důležitost předpokladů a hypotetických scénářů ve filozofickém uvažování. Zdůrazňuje myšlenku, že naše chápání světa je utvářeno předpoklady, které o něm děláme, a že tyto předpoklady mohou mít hluboký dopad na to, jak přemýšlíme o realitě a jak jí rozumíme.