Význam Monoxylonových sloupů ve starověké řecké architektuře

Monoxylon ( řecky : μόνοξυλον , „jedno dřevo“) je termín používaný při studiu starověké řecké architektury a sochařství. Označuje typ sloupu, který se skládá z jednoho kusu dřeva, na rozdíl od složeného sloupu vyrobeného z více kusů dřeva nebo kamene. monoxylonové sloupy ze dřeva. Tyto sloupy byly často zdobeny řezbami nebo jinými ornamenty a hrály důležitou roli v celkovém estetickém a strukturálním návrhu budovy. kdy dřevo bylo snadněji dostupným stavebním materiálem než kámen. Praxe používání jednotlivých dřevěných sloupů však pokračovala během klasického období (asi 5.–4. století př. n. l.) a do helénistického období (asi 3.–1. století př. n. l.). historie a poskytují cenné pohledy na technologické a umělecké úspěchy starověké řecké civilizace.