Porozumění advaitě (nedualismu): duchovní a filozofická tradice

Advaita (Nedualismus) je duchovní a filozofická tradice, která vznikla v Indii před více než 2500 lety. Je založeno na myšlence, že konečná realita je sjednocené, neduální vědomí, které je základem veškeré existence. Tato realita je mimo omezení času, prostoru a kauzality a je mimo dualistické koncepty subjektu a objektu, já a ostatní, nebo dokonce vědomí a fyzický svět. Indický filozof a duchovní vůdce, který žil v 8. století našeho letopočtu. Samotná tradice je však mnohem starší a lze ji vysledovat až do upanišad, starověkých indických písem, které zkoumají povahu reality a vědomí. Základní myšlenkou Advaity je, že individuální já (jiva) a konečná realita (Brahman) jsou nejsou oddělené entity, ale jsou ve skutečnosti jedna a ta samá. To znamená, že individuální já není oddělenou entitou od konečné reality, ale spíše je projevem této reality. Cílem Advaity je realizovat tuto základní jednotu existence, která je často označována jako „seberealizace“ nebo „osvícení“. Advaita není jen filozofická nebo duchovní tradice, ale také způsob života. Zdůrazňuje důležitost života v harmonii s přírodou, soucitu a laskavosti ke všem bytostem a pěstování hlubokého smyslu pro vnitřní mír a spokojenost. Mezi některé klíčové pojmy v Advaitě patří: neduální a za hranicemi času, prostoru a kauzality.
* Jednota existence: Víra, že vše je propojeno a je součástí jednotného celku.
* Seberealizace: Proces uvědomění si své pravé podstaty jako projevu nejvyšší reality.
* Advaita Vedanta: Škola myšlení, která kombinuje učení upanišad s principy filozofie Vedanta.
* Jiva: Individuální já, které je viděno jako projev konečné reality.
* Brahman : Konečná realita, která je mimo omezení času, prostoru a kauzality.